Chovatelská stanice čivav Ehl Dynasty

Očkování

Před jednotlivým očkováním je nutné štěně odčervit.

V případě, že je štěňátko slabé, tak začínáme s odčervením o 2 týdny později a tímto se posouvá i plán očkování o 2 týdny.

Projevují se zvracením, průjmy často krvavými, následnou dehydratací a úhyny. Nejčastěji postihují štěňata, staré psy a jedince s narušeným imunitním systémem. Existují i plemena více vnímavá k parvoviróze (rotvajler, špringršpaněl, pitbulteriér, dobrman, labrador retrívr). Obě onemocnění přicházejí často společně, což se projevuje razantností jeho průběhu. Virus je velmi odolný ve vnějším prostředí. Lze ho velmi snadno přenést na vnímavého jedince nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale též kontaktem s výkaly nakaženého psa, v nichž přežívá i několik let. Do domácnosti je možné ho přenést na botách a na předmětech, se kterými nakažený pes přišel do styku. Nakažený jedinec navíc sám nemusí vykazovat žádné příznaky onemocnění. Proti těmto virózám se očkují již malá štěňata při prvním očkování ve věku 6-8 týdnů se dvěma dalšími přeočkováními.

Může postihnout dýchací aparát, zažívací trakt, nervový systém a kůži. Podle toho se objevují i různé klinické příznaky. Onemocnění se může projevit v kterémkoli věku psa a i v případě, že pacient toto onemocnění přežije, může na něm zanechat trvalé následky po celý zbytek života. Virus psinky není příliš odolný ve vnějším prostředí, v zimním období však může přežívat i několik týdnů. Očkovat je možné štěňata již při první vakcinaci ve věku 6 - 8 týdnů opět se dvěma přeočkováními.

Onemocnění jater virového původu. Může probíhat rychle - akutně, ale velmi často bez výrazných příznaků, plíživě - chronicky. Klinické příznaky se projevují horečkou, zvracením, průjmem, bolestí břicha. U chronického průběhu pozorujeme často zakalení rohovky nebo poškození ledvin. Štěňata se očkují obvykle při druhé vakcinaci ve věku 2,5 měsíce s jedním přeočkováním.

Onemocnění, na jehož vzniku se podílí více typů virů. Dříve se označovalo jako "psincový kašel". Příznakem je především suchý dávivý kašel, snadno přecházející do zvracení. Majitel často vyhledá veterinárního lékaře s tím, že pes "má kost v krku". Nejvhodnější podmínky pro vznik onemocnění je skutečně v místech s větší koncentrací vnímavých zvířat, jako jsou větší chovné stanice, psí útulky apod. Vakcinujeme také obvykle při druhém očkování s následným přeočkováním.

Tato viróza je často komplikována bakteriálními infekcemi, z nichž nejčastěji je to bakterie zvaná Bordetella. Sekundární bakteriální infekce jsou vážnou komplikací zánětu dýchacích cest, proto i proti této infekci je možné vakcinovat, a to aplikací vakcíny přímo na sliznici nosní dutiny přes nosní otvory.

Jedná se o velmi závažné bakteriální onemocnění postihující játra, ledviny a zažívací aparát. Probíhá za příznaků horečky, žloutenky, krev ve stolici a v moči. Pes se nejčastěji nakazí pozřením drobných hlodavců, jež jsou rezervoárem této choroby v přírodě, nebo kontaktem s jejich výkaly a močí znečistěným prostředím. Rizikové jsou hlavně mokřadní lokality. Onemocnění může být přenosné i na člověka. Očkujeme ve dvou a půl měsících poprvé a podruhé o měsíc později.

Bakteriální onemocnění probíhá ve třech fázích. První jako horečnatý stav podobný jako při běžných virózách, druhá jako bolestivost kloubů a třetí za příznaků poruch nervového aparátu. Tato fáze zanechává již nevratné změny v organismu a léčba není dost dobře možná. Nakažení je většinou od klíšťat, někdy i ostatní sající druhy hmyzu, podstatné je odhladení nemoci již v počátcích. Očkují se štěňata až po absolvování základní série vakcinací ve věku 6 měsíců a po měsíci je nutné znovu očkovat.

Očkování proti plísňovým onemocněním kůže nepatří do běžného vakcinačního schématu u psů. Toto onemocnění se objevuje u psů s oslabeným imunitním systémem.

Váš pes může onemocnět např. od lišek, proto se provádí orální vakcinace lišek. Jako jedním z prvních opatření v boji proti vzteklině bylo právě povinné očkování, jež povinným pro psy starších 6 měsíců zůstalo doposud. Majitel každého pejska je pak povinen 1x ročně či jednou za 3 roky, záleží na druhu použité vakcíny, zajistit jeho přeočkování.

PŘEOČKOVÁNÍ

Na základě ustanovení novely veterinárního zákona je nyní možné při povinné vakcinaci psů proti vzteklině brát ohled na trvání imunity, kterou zaručuje výrobce použité vakcíny. Jde o to, že dosud bylo povinné bez ohledu na použitou vakcínu každoročně psy přeočkovávat. Vzhledem tomu, že na trhu jsou vakcíny od různých výrobců, kteří zaručují imunitu delší než jeden rok, bere tuto skutečnost na vědomí i současná schválená novela veterinárního zákona. Ze současných 19 vakcín, které jsou na trhu zaručuje dvanáctiměsíční imunitu celkem 16, z toho dvě i dvouletou, dále jedna šestiměsíční a dvě tříletou imunitu. V případě potvrzení vakcinace proti vzteklině uvedeného v pase je třeba dbát na uvedení imunity a dodržení uvedeného data, aby cestující do ciziny neměli v zahraničí problémy.

SEZNAM SCHVÁLENÝCH VAKCÍN A DOBA IMUNITY

BIOCAN R, Vanquard - 12 měsíců po vakcinaci, 24 měsíců po revakcinaci
NOBIVAC R revakcinace každé 3 roky
RABDOMUN 3 roky po vakcinaci
RABIGEN MONO,EURICAN,LEPTORABISIN,RABISIN 12 měsíců

Upozornění: Při očkování látek nelze očkovat jinou vakcínu např. leptospirózu, v tomto případě odpadá imunita na delší dobu než jeden rok.

Celý seznam naleznete ZDE

ROZPIS VAKCÍN NOBIVAC

Nobivac puppy dp - psinka + parvoviroza pro štěňátka
Nobivac DHP - psinka +hepatitida + parvoviroza
Nobivac DHPPi - psinka+hepatitida + parvoviroza + parainfluenza
Nobivac L(Lepto) - leptospiróza
Nobivac R(Rabies) - vzteklina
Nobivac RL - vzteklina + leptospiróza